Jezdecký klub Agira

 
 
 
 


Soutěž

Jako zpestření tréninků vyhlašujeme soutěž o hvězdu stáje. Výsledky budou vyhlašovány zhruba jednou měsíčně. Hvězdou měsíce se můžete stát za mimořádné zásluhy, pokroky v ježdění, znalosti teorie apod. Do konce roku vyhlásíme dvě hvězdy stáje.

Přinášíme Vám zprávy o nové hvězdě stáje, 

kterou se stalo Sára Pospíchalová. Sára říká,že miluje koně a strašně ráda je s nimi. Pracuje s nimi ze země i v sedle. Za svůj největší úspěch bere překonání strachu ze cvalu. Baví ji cválat přes kavalety. Nejraději má Ginu, rozumí si s ni a jde jim to spolu. Zatím není jejím    cílem závodit, ale spíš si hezky zajezdit a mít z ježdění radost.
Za poslední půlrok udělala Sára díky své hlavní instruktorce Terce obrovský pokrok. Dostala se ze stavu, kdy se bála na koni jet bez vodiče až k tomu, že prosí, aby mohla ještě cválat. Začala cválat i přes kavalety a vypadá na koni moc dobře.

Květnovou hvězdou stáje se stává Emička Horáčková,

která za posledních pár ýdnů udělala obrovský pokrok v ježdění a přestože je jí teprve pět let, Carmen ji poslouchá,zatáčí, nakluše, zastavuje. Dokonce už společně zkouší cválat. Občas si Cermen z Emy vystřelí a začne dávat hlavu dolů a okusovat rostlinky podél jízdárny, ale Ema jí postupně vysvětluje, kdo přebírá velení.

Pár vět od její maminky:
Ema chodí do školky ve Velkých Přílepech. Měla na výběr buď tenis nebo koně, vybrala si koně, ráda se stará o zvířátka a ráda pomáhá. Ema má velké srdce a ač to tak někdy nevypadá ve stájích jí je dobře, má Carmenku moc ráda. S Carmenkou jsou dokonale sladěné, rozumí si a myslím, že se vzájemně se respektují. Doma si hraje, jako že cvičí koníky, že jim čistí stáje a sedlá je:-). Když s kroužkem začínala bále se klusu, nyní už klusá ráda a má trochu obavy ze cvalu, ale i ten někdy zvládne:-). S čeho má ale opravdu strach jsou skoky, jakmile viděla jednou rozestavěné "překázky" měla hrozný strach, že bude skákat. Věřím, že postupem času i toto překoná. Z kroužku jede vždy s pocitem blaha, že se o koníky postarala, je úplně vyměněná:-).

Občas to vypadá, že si na Emě plním své nenaplněné sny a že ji do koní nutím, ale ve skutečnosti to tak není, já jsem na koních nikdy nejezdila a ani to nebyl můj sen:-). Ema ale potřebuje disciplínu a tak trochu popostrkování. Musím ji zajistit dostatek pohybu, má vysoký cholesterol a pohyb a správná strava je nyní jediný způsob jakým mohu bojovat. . Vím, že jí koníci baví, myslím, že je i dobrá, tak to nevzdám jen kvůli tomu, že má občas kňouravou:-).

Dubnovou hvězdou stáje se stává Káťa Ficková.

Káťa začala jezdit teprve před půl rokem, zpočátku si zvykala na koňský pohyb a snažila se zjistit, jak pracovat rukama a nohama. Nedávno jsem ji viděla jezdit zhruba po dvou měsících, kdy ji trénovala Tereza Ruzickova a koukala jsem, jaký udělala pokrok. Seděla krásně rovně a dokázala Carmen ovládat ve všech chodech. Zcela jistě si tedy obě dvě zaslouží veřejnou pochvalu, Terka za to, že ji to tak dobře naučila a Káťa za to, že to uvádí do praxe. 

Podle své maminky Káťa milovala koně už od narození. Opravdu to byla láska na první pohled.
Doma jsme měli spoustu hraček, tak jak to v rodinách s dětmi bývá. Káťa má starší sestru Anežku a tak dětský pokoj byl už při jejím narozením plný všeho možného. Káťa si však vždycky vybrala na hraní jenom koníky. Když jsme s manželem viděli, jak moc je miluje, bylo jasné, co ji k vánocům a narozeninám nejvíce potěší. Svým způsobem to pro nás bylo jednoduché, protože dárkem byl prostě vždycky kůň. Velký, malý, černý, bílý, plyšový nebo plastový, ale vždycky kůň.

Káťa samozřejmě velice toužila na koních jezdit. Už na základní škole jezdila o prázdninách na týden na koňský tábor. Kátina starší sestra Anežka po úspěšně složených zkouškách na osmileté gymnasium začala pravidelně docházet na koně. Káťa dostala stejnou šanci. Pokud bude přijata na osmileté gymnasium, začneme jí s manželem v ježdění podporovat. Vrhla všechnu svou energii do přípravy a dnes úspěšně studuje na matematickém gymnasiu Christiana Dopplera.

To co si Káťa těžce vydobila si dneska moc užívá. Celý týden doma mluví o Carmen, na které jezdí nejčastěji a má ji moc ráda. Není tedy divu, že do výuky jízdy dává úplně všechno. Moc jí potěšilo, že se jí daří a stala se hvězdou stáje.

 

Další hvězdou stáje se stává

Ady Drlíková, která má sen udělat ZZVJ a pilně na tom pracuje. Za posledních pár měsíců udělala v ježdění velké pokroky, jsem na ni pyšná, protože může být vzorem pro ostatní jezdkyně.
Líbí se mi na ni to, že je usměvavá a vytrvalá. Když ji potká něco fyzicky náročného, jen pohlásí "Bože" a snaží se pokračovat dál. Jsem si jistá, že to dotáhne daleko.

Adélka říká :" Na začátek bych strašně moc chtěla poděkovat hlavně Verče a Domče, protože co umím mě naučily hlavně ony a také hozně moc vděčím Terrynce, která mě vyškolila jako žádný jiný koník. Samozřejmě mi každá koňská zkušenost něco dala, a i když to ne vždycky bylo lehké, teď jsem ráda, že jsem to v životě prožila. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budu milovat tak úžasná zvířata a dokonce na nich jezdit a ovládat je. Vždy jsem z těchto tvorů měla obrovský respekt, ale když už jsem se rozhodla si na ně sednout, musela jsem mít vždycky toho nejmenšího co tam byl a celou cestu jsem se modlila, ať už jsem zpět. Vše se změnilo asi před třemi roky, když jsme s taťkou navštívili koňské závody kousek od chalupy, kde jsem poznala několik koní a odbourala část svého strachu a do koní se okamžitě zamilovala. Teď na koních jezdím přes dva a půl roku a chystáme se na ZZVJ, které snad úspěšně splníme. Moc děkuji všem trenérkám, koníkům, spolujezdcům a Verče za trpělivost a tak báječné koníky, které vlastní."

 

 

Třetí hvězdou stáje se stává

Tereza Ružičková, stává se hvězdou proto, že je neskutečně vytrvalá. Jezdí relativně krátkou dobu, ale přesto je v drezuře jedna z nejlepších ve stáji, pomalinku začíná i skákat a v březnu ji čeká drezurní ZZVJ. Terka je příkladem člověka,který si jde za tím, co chce a ví, že trénování čtyřikrát či pětkrát týdně jí přináší výsledky. Jen tak dál a víc takových jezdců.
Terka říká: Jezdit jsem začala asi před dvěma lety. Od té doby jsem jezdeckému sportu totálně propadla. Je to droga, které nemám nikdy dost. Mým cílem je jezdit tak, aby to bavilo jak mě, tak koně. Na koni nechci jen jezdit, chci s ním mít vztah, chtěla bych rozumět tomu, co mi svým chováním říká a moc toužím po tom, abychom s koněm měli ze společné práce radost oba. Velký dík patří mým trenérkám Verče a Domče , jsou skvělé motivátorky. Když se mi nedaří a propadám kvůli tomu panice, dokáží mě povzbudit a přimět k tomu, abych se zase začala soustředit a zkusila znovu a znovu opravovat chyby a udělat pokrok. A když sama cítím, že jsem se v něčem zlepšila, že s koněm mám lepší vztah, že jsem se naučila další cvik nebo se mi povede něco, co se mi dlouho nedařilo, pak prožívám ty nejkrásnější pocity. Vlastně děkuji i mojí dceři Lucce, díky které jsem vůbec s koňmi přišla do kontaktu ( začala jezdit ona a já tomu postupně propadla ), dále děkuji všem koním, kteří mě kdy vezli a znovu děkuji Verče a Domče za to, že díky nim jezdím, jak jezdím a že mi stále pomáhají se rozvíjet dál. A jako bonus, krom trenérek jsou to super kamarádky a obrovsky si jich vážím.

 

Druhou hvězdou JK Agira,

se stává Juli Grmolcová, která má můj obdiv pro svoji vytrvalost a odvahu. Často má strach, ale chce jezdit tak moc, že všechno překoná. Největší hrdina totiž není ten, kdo se nebojí, ale ten, kdo má strach a stejně to udělá. Julča jako jedna z mála trénuje i v těžkých časech, je vyttrvalá a tak se stále posunuje správným směrem. Pro mě jsi, Julčo, úžasná a vím, že když takhle budeš pokračovat dál, dokážeš všechno.
Julča říká : "Na koních jsem jezdila od malička všude, kde se dalo (poutě, slavnosti, zoo...). Koně jsem úplně milovala, ale nikdy mě nenapadlo, že bych na nich mohla jezdit. V roce 2013 na podzim začala kamarádka Aďa jezdit ve Statenicích a asi měsíc potom, co začala jsem se k ní přidala. Do koní jsem se ještě víc zamilovala a od té doby jezdím pravidelně skoro každý týden aspoň jednou. Ve stáji se vždycky odreaguju a nikdy se mi nestalo, že bych na koních myslela na něco jiného než na ně. Prostě mi to nedovolí a vždycky mi zlepší náladu. Sice občas dělají bordel a zkouší mě, ale vždy se snažím tam najít něco dobrého a nějaký pokrok. Teď se snažím pořádně naučit skákat (abych si, co nejdříve mohla složit zzvj) a tam krásně vidím, že to co dělám má nějaký smysl. Koně jsou super, když udělám nějakou chybičku tak mi pomůžou, ale když tu chybu udělám i podruhé, tak mi to vrátí. Nakonec to nějak opravím a v tom už vidím ten pokrok. Nejenom na mě, ale i na tom jak se zvládneme s koníkem domluvit a možná i víc skamarádit. Děkuji Verče a Domče, za to jak jsou dokonalými trenérkami. Je super, že jsou dvě, každá mi to vysvětlí trochu jinak a tím rychleji to pochopím".

 

 

První hvězdou JK Agira,     

se stává Katerina Kubova. Kačka si zasloužila být oceněna, protože je obdivuhodně samostatná a cílevědomá. Jezdí krátkou dobu a protože poctivě trénuje, dělá velké pokroky. Doufám, že Kačku brzy uvidíme na závodech.

Kačka říká: "PRAVIDELNĚ JSEM ZAČALA JEZDIT NA KONI V SRPNU LETOŠNÍHO ROKU. ZE ZAČÁTKU JSEM SE CHTĚLA NAUČIT ALESPOŇ KLUSAT, ALE BYLO TĚŽKÉ SE NAUČIT VŮBEC SPRÁVNĚ SEDĚT NA KONI, ABYCH NESPADLA. POTOM Z NIČEHO NIC JSEM PŘEŠLA DO CVALU (COŽ KOLIKRÁT JSEM MĚLA CO DĚLAT SE UDRŽET). JE TO SUPER, KDYŽ MI TO JDE A UČÍM SE VÍCE A VÍCE VĚCEM A OVLÁDÁM TECHNIKU TOHO VELKÉÉÉHO KRÁÁÁÁSNÉÉHO ZVÍŘETE. MŮJ NEJBLIŽŠÍ CÍL JE ZKUSIT ZÁVODY V DREZÚŘE, COŽ DOUFÁM, ŽE SE MI PŘÍŠTÍ ROK NA JAŘE POVEDE, PROTO UDĚLÁM VŠE. CHODÍM AŽ 3X TÝDNĚ NA INDIVIDÁLNÍ JÍZDY A POD VEDENÍM VERČI JSEM UŽ SKÁKALA PŘES 40CM PŘEKÁŽKU. Z TOHO JSEM NADŠENÁ A JSEM RÁDA, ŽE JSEM ZASE O KOUSEK DÁL! PRÁCE S KOŇMI MĚ BAVÍ JAKO NIKDY NIC! A MOC DĚKUJI, VERČE, ZA JEJÍ KLADNÉ A ČASTO I PŘÍSNÉ HODNOCENÍ MÉ JÍZDY, PROTOŽE JE TO TO, CO MĚ NUTÍ VÍCE ZABRAT".